Spousta matek
opravdu nemůže kojit i kdyby se na hlavu postavily
Toto tvrzení
naprosto odporuje slibným argumentacím laktačních poradkyní, které tvrdí, že
kojit svoje dítě může každá žena, která se pro to rozhodne a že těch, které
skutečně kojit nemohou je zanedbatelné procento týkající se především těch
s prsními implantáty. Dnes a denně spousty matek pracují na tom, aby byly
schopny kojit svoje miminka, ideálně plně v prvním půlroce života,
propagace kojení je opravdu silná, ano, vždyť je to to nejlepší, co můžeme
svému miminku dát po výživové i psychické stránce. Matky, které nekojí jsou
považovány za sobecké, protože nechtějí kojení obětovat svoje pevné poprsí,
nebo jsou líné věnovat kojení čas, protože kojení je časově náročnější než
krmení z lahvičky.
.....ALE! co když
matka opravdu upřímně a silně chce kojit svoje miminko, je tomu ochotná
obětovat cokoliv a opravdu to NEJDE?
I to se stává a
stalo se to i mě, v roce 2008 jsem porodila svoje první dítě, počítala
jsem automaticky s tím, že budu kojit. Co může kojení udělat se vzhledem a
pevností poprsí jsem tehdy vůbec neřešila, přišlo mi to jako nicotné oproti
přínosům, které kojení pro moje dítě bude mít. I čas a energii jsem byla
ochotná tomu věnovat, protože jsem si byla vědoma toho, že vlastně v té
době není nic důležitějšího než péče o svoje novorozeně. Byla jsem
přesvědčená, že budu kojit. Měla jsem o tom hodně načteno ze všech různých
zdrojů, stránky laktační ligy jsem znala i pozpátku, takže jsem „věděla“, že
kojit je schopna každá matka, nic na tom vlastně není, že stačí jen CHTÍT a
často dítěti prs nabízet, aby se díky stimulaci tvořilo více mléka.
Již pár dní po
porodu jsem byla konfrontována s tvrdou realitou, že to tak snadné a
automatické není. Přikládala jsem a přikládala k prsům, několikrát denně,
prsa střídala a mléka se stále tvořilo málo. Dcerka vůbec nepřibírala, byla čím
dál víc neklidná, ve dne v noci nespala a já zoufalá kontaktovala laktační
poradkyni, ať co nejdříve přijede poradit. Podpořila mě v mém počínání –
přikládat několikrát denně a mezitím stimulovat laktaci i elektrickou
odsávačkou, že zákon kojení je jednoduchý, že poptávka tvoří nabídku, tak čím
víc budu prsa stimulovat, tím více mléka bude.
Tak já tedy
rozjela ještě větší koloběh bláznovství a honby za kojením. Přikládala
k prsu jako o život a mezitím odsávala a odsáté mléko dokrmovala
lahvičkou....ale stejně to nestačilo.....dcerka velmi podprůměrně přibírala,
byla neklidná a skoro nespala....z mého mateřství se stávalo peklo, nic jsem
nestíhala, ven jsem nechodila, doma binec, prát jsem nestíhala....prostě
peklo....a nic nepomáhalo a pořád ne a ne laktaci pořádně rozjet...
Až dceřino nepřibírání
dosáhlo kritické hranice, byla jsem pediatričkou nucena začít dávat umělé
mléko, s těžkým srdcem jsem to tedy začala dělat a šíleně moje mateřské Já
drásalo když jsem viděla jak hladově dcerka vyžahla danou dávku....a jak po
dokrmu byla spokojená.... a jak začala líp spát a samozřejmě přibírat...brala
jsem to jako totální selhání sebe jako matky. Proč já toto nedokážu svojí dceři
poskytnout? Proč ji nejsem schopna nakrmit? Proč není takhle spokojená po
nakojení, ale je tak spokojená je po jakési umělé stravě z gumové savičky?
Proč, proč!? Vždyť jsem pro to udělala VŠECHNO, co příručky o kojení a
laktační poradkyně radí!
Už jsem to kojení
skoro chtěla vzdát, ale ještě jsem se rozhodla koupit od Medely suplementor,
dle popisu funkcí mi bylo jasné, že to je to, co už musí fakt pomoci! Takže
jsem pořád kojila několikrát denně, mezitím odsávala a odsáté mléko dokrmovala
ze suplementoru pomocí hadiček, které vedou k bradavce, takže z nich
mléko přitéká, ale zároveň dítě saje a zase stimuluje prso. Přišlo mi to jako
geniální pomůcka, to už musí zabrat! Praktikovala jsem kojení se suplementorem
několik týdnů ... a plné kojení se stejně nikdy nerozjelo.... Takže jsem celé
kojení v 9 měsících věku dcery s brekem vzdala a najely jsme na Nutrilon a
příkrmy.
Takže po této
zkušenosti se můžu podepsat pod tvrzení, že NE KAŽDÁ MATKA MŮŽE KOJIT SVOJE
DÍTĚ. Udělala jsem pro to fakt maximum, dodržovala všechny rady a doporučení,
užívala dokonce i "zaručená" homeopatika, neznám nikoho, kdo by na
tom makal tak tvrdě a poctivě jako tehdy já, vím, že každá jiná matka by to
dávno vzdala....ale já v tomto byla jako šílená, posedlá touhou krmit své
dítě tím nejpřirozenějším způsobem....I dnes se sama sobě divím, proč jsem to
dávno nevzdala, mohla jsem si ty ranné miminkovské chvíle více užít....ale já
prostě věřila, že schopnost plně kojit mají všechny matky a chtěla jsem ji
v sobě probudit.
DNES UŽ TOMU, CO
SE MI TEHDY DĚLO VIDÍM VÍCE ZA OPONU, začala jsem
studovat tradiční čínskou medicínu (TCM) a vím, že tvorba mateřského mléka je
závislá na „kvalitě krve“ a na stavu jaterní energie (Qi). Pokud je krev
nedostatečná, nebo Qi jater stagnuje, dochází k nedostatečné tvorbě
mateřského mléka. Co se týče pojmu „kvalita krve“, se kterým pracuje TCM,
tak tady nejsou podstatné laboratorní hodnoty krve, ale jakási „kvalita“ krve,
kterou zohledňuje TCM. Matka může mít dle laboratorních výsledků krev
v pořádku, ale dle TCM ji má „slabou“ a tudíž se její tělo brání laktaci,
aby zachovalo matku, protože na to její tělo prostě nemá. To stejné i
v případě stagnující jaterní Qi, matka může mít v pořádku veškeré
jaterní testy, ale dle TCM játra v pořádku nejsou, tudíž je laktace
blokována. V obou těchto případech se může matka na hlavu stavět, kojit
20x denně, mezitím odsávat, používat suplementor a stejně se kojení uspokojivě
nerozjede.
A dnes je vlivem
životního stylu a vlivem běžné výživy takových žen více než dost. Nutričně
slabá výživa má na svědomí nedostatečnost krve a denní stresy, hektický styl
života a tlak na výkonnost zase ve velkém zapřičiňuje stagnaci jaterní Qi.
Stačí se podívat kolem a je každému jasné, že život je na hony vzdálený životu
jaký se vedl dřív a kvalita potravin včetně jejich nutriční hodnoty je vlivem
tlaků na vyšší hektarové výnosy dnes už také bohužel jinde.
Myslím si, že by
tyto skutečnosti měly matky znát, aby tak zbytečně nepodléhaly pocitům viny,
frustrace a pocitům vlastní nedostatečnosti, že jsou méněcenné když nejsou
schopny kojit svoje dítě tak jak by si představovaly, někdy na to tělo bez
pomoci léčbou opravdu nemá. A také laktační poradkyně by si měly být tohoto
trendu vědomy, protože takových matek je hodně a bude jich ještě víc, dokud se
něco v našich životních stylech nezmění. Laktační poradkyně v oblasti
výživy kojících matek dávají jenom plošná doporučení "jíst v souladu s
výživovou pyramidou", ale to často nestačí, pokud má matka výše uvedené
problémy, nebo je v podobném deficitu, tak jí pouze pestré stravování dle
výživové pyramidy nepomůže.
Já sama za sebe
mohu říct, že jediné, co mi dává smysl a nakonec se u druhého dítěte (které
jsem krásně plně kojila půl roku a ukázkově přibíralo) ukázalo býti velmi
funkčním řešením byla TCM a všechny její principy. Principy TCM není žádná
moderní novinka, ale několik tisíc let staré učení, které vede člověka
k souladu s přirozeným proudem života, s ohledem na vlastní
osobní konstituci, místo, kde se nacházíme, roční období, denní dobu, životní
situaci, ve které se nacházíme atd. Dává rady a doporučení ohledně životního
stylu, výživy a bylinné léčby. Kdyby tyto principy byly lidem více známé, mohlo
by se předejít spoustě trápení.